Elementární funkce
Základní vlastnosti
funkcí
Příklad 1
Rozhodněte, zda se rovnají na množině R funkce f:y
= a g: y = x2.
Řešení:
Protože Df
= R a Dg
= R, je Df Dg =
R. Dále je Hf = Hg
=
.
Přestože obě funkce mají řadu dalších společných
vlastností, bylo by chybné vyslovit závěr, že se dané funkce rovnají.
Ze
znalostí grafů funkcí f, g resp. řešením rovnice
zjistíme, že rovnost
f(x) = g(x) nastane jen pro hodnoty x = -1, x = 0, x = 1. Proto se
funkce f a g
na množině R nerovnají.
Příklad 2
Jsou dány funkce f: a g: y = x + 2.
Zjistěte, zda se dané funkce rovnají na množině R, popřípadě určete
množinu M,
na níž se funkce f a g rovnají.
Řešení:
Určíme Df
= R – {2}, Dg
= R. Protože Df R,
funkce se na množině R nerovnají. Protože
Df Dg = R –
{2}, budeme případnou rovnost funkcí vyšetřovat na množině M = R – {2}.
Vidíme,
že
x
M
je
.
Tedy x
M
= R – {2}, ale taktéž pro každou podmnožinu množiny M se
funkce f a g rovnají.
Funkci h označujeme symbolem h = gf. Operace skládání funkcí není
obecně komutativní , a proto
Příklad 3
Jsou dány funkce: f: y = 2x +3, g: y = .
Najděte funkce h = f
g
a k = g
f
a určete jejich definiční obory.
Řešení:
Pro funkci h dostáváme h(x) = f(g(x)) = 2g(x) + 3
= 2 + 3, Dh
=
a v případě
funkce k dostaneme k(x) = g(f(x)) =
=
,
Dk = .
Přehled elementárních
funkcí
,
kde n je celé nezáporné
číslo, an, an-1,
…,
a1, a0 reálné koeficienty, a Df
= R.
Speciálně pro konkrétní hodnoty n dostáváme:
n = 0, y = a0, zde připouštíme i a0 = 0 (konstantní funkce)
n = 1, y = a1x
+ a0,
a1 0
(lineární funkce)
n = 2, y = a2x2
+ a1x + a0, a2 0
(kvadratická funkce)
Definičním oborem funkce je množina R kromě všech nulových bodů polynomu Qm(x).
Mezi nejdůležitější racionální funkce patří polynomické funkce a funkce:
(nepřímá úměrnost)
(lineární lomená funkce)
(konstantní funkce)
(mocninná funkce s přirozeným
exponentem)
(mocninná funkce
s celým záporným
exponentem)
(mocninné funkce
s racionálním
exponentem)
K elementárním funkcím řadíme některé speciální funkce:
Pro x > 0 je sgn x = 1, pro x = 0 je sgn x = 0, pro x < 0, je sgn x = - 1.
Celá část reálného
čísla x je
celé číslo n, pro které platí: