Fyzikální veličiny a jejich jednotky

Fyzikální veličiny

Fyzikálními veličinami charakterizujeme a popisujeme

• vlastnosti fyzikálních objektů,
• parametry stavů, ve kterých se fyzikální objekty nacházejí,
• parametry fyzikálních jevů (dějů a procesů), které je možno měřit

Měřením fyzikální veličiny určujeme její hodnotu.

Hodnotu (velikost) fyzikální veličiny určujeme kvantitativním porovnáváním s určitou, předem zvolenou hodnotou veličiny téhož druhu, kterou volíme za jednotku. Hodnotu fyzikální veličiny X vyjadřujeme její číselnou hodnotou {X} a jednotkou fyzikální veličiny [X].

Hodnota fyzikální veličiny = číselná hodnota . měřící jednotka

X = {X}.[X].

Jednotka fyzikální veličiny (měřicí jednotka) je dohodou stanovená hodnota fyzikální veličiny, která je základem pro měření fyzikálních veličin stejného druhu.

Fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme ve fyzice na střední škole, lze rozdělit do dvou skupin:

• skalární veličiny (nebo stručně skaláry) jsou zcela určeny číselnou hodnotou
  a jednotkou,
• vektorové veličiny (nebo stručně vektory) jsou určeny číselnou hodnotou, jednotkou
  a směrem.
  Při zápisu je odlišujeme od skalárních tím, že nad ně píšeme šipku,
  a to tímto způsobem: . Hodnotu (velikost) vektorové veličiny  označujeme
  symbolem  v absolutní hodnotě a pro zjednodušení  zápisu používáme X
  (nahrazujeme označení vektorů tučným písmem)

Zákonné jednotky

Zákonné jednotky v ČR jsou dány ČSN. Mezi zákonné jednotky patří:

• základní jednotky Mezinárodní soustavy jednotek SI, přijaté na XI. Generální konferenci pro váhy a míry v Paříži v r. 1960,
• jednotky doplňkové,
• jednotky odvozené od jednotek SI,
• násobky a díly základních a odvozených jednotek,
• jednotky vedlejší.

Základní jednotky SI

Fyzikální veličina	Značka veličiny	Základní jednotka	Značka jednotky
délka	l	metr	m
hmotnost	m	kilogram	kg
čas	t	sekunda	s
elektrický proud	I	ampér	A
termodynamická teplota	T	kelvin	K
látkové množství	n	mol	mol
svítivost	I	kandela	cd

Podrobnější informace k základním jednotkám najdete zde.

Doplňkové jednotky

Fyzikální veličina	Značka veličiny	Základní jednotka	Značka jednotky
rovinný úhel	např.	radián	rad
prostorový úhel	např.	steradián	sr

Odvozené jednotky SI

Odvozené jednotky jsou jednotky fyzikálních veličin soustavy SI odvozené ze základních jednotek soustay SI na základě definičních vztahů, v nichž se vyskytuje násobení, příp. dělení. Dělení je v zápise odvozené jednotky obvykle nahrazeno násobením se zápornou mocninou. Některé odvozené jednotky mají vlastní názvy, převážně podle jmen významných fyziků.

Mezi odvozené jednotky patří např. pascal, newton, coulomb, , , ...

Násobné a dílčí jednotky

Násobné a dílčí jednotky jsou jednotky získané jako násobek nebo díl základní nebo odvozené jednotky. Jejich název je vytvořen přidáním předpony před základní nebo odvozenou jednotku, případně před její značku. Výjimkou je jednotka hmotnosti g (gram), která je dílem základní jednotky kg (kilogram) 1 g = 0,001 kg.

Předpona	Značka předpony	Poměr k základní jednotce
exa-	E
péta-	P
tera-	T
giga-	G
mega-	M
kilo-	k
hekto-	h
deka-	da
deci-	d
centi-	c
mili-	m
mikro-
nano-	n
piko-	p
femto-	f
atto-	a