Napsali: Jindřich Parák, Petr Hudský.
Ve fyzice se používají jednotky Mezinárodní soustavy jednotek SI. Tato soustava má 7 základních jednotek, doplńkové jednotky a odvozené jednotky. Soustava SI platí v České republice od r. 1980.
K měření délky potřebujeme měřidlo (pravítko, pásmo...) a délkové jednotky (m, cm, m...). Proto je nutné, aby lidé na různých místech Země používali stejné délkové jednotky. V minulosti se setkáváme s jednotkou „loket“. Byla odvozena ze vzdálenosti od lidského lokte po špičku prostředníčku. Z dochovaných záznamů o měření pyramid je jasné, že egyptský loket byl zhruba 53 cm. Z naší historie se dovídáme, že podle rozhodnutí Přemysla Otakara II. z roku 1268 byl první závaznou jednotkou „pražský loket“, jehož délka byla 59,1 cm. Tuto jednotku vystřídal „vídeńský loket“, kterým se měřilo až do r. 1871, kdy se stal v Čechách základní délkovou jednotkou metr. Z ostatních staročeských jednotek lze uvést ječné zrno (4,93mm), palec (24,64mm), 4 palce byla pěst. Míle se podle doby užívání pohybovala od 7,5 do 12,2 km. Používání různých jednotek v různých zemích působilo velké potíže. Na konci 18. stol. byla ve Francii za jednotku délky zvolena desetimiliontá část kvadrantu zemského poledníku. Na základě přesných měření byl zhotoven prototyp metru, který je uožen ve Francii a každý stát, který přistoupil na metrickou soustavu, dostal jeho kopii. Podle ní se v těchto státech zhotovila délková měřidla. Soustava SI definuje metr jako 1 650 763,73 násobek vlnové délky určeného záření atomu kryptonu. V r. 1983 byla definice znovu zpřesněna a metr je definován jako délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za dobu 1/299792458 sekundy.
Základní jednotkou je kilogram,který je roven hmotnosti mezinárodního prototypu uloženého v Mezinárodním úřadě pro míry a váhy v Sevres u Paříže. Téměř přesně je roven této hmotnosti l dm krychlový (1 litr) destilované vody teplé 4 stupně C. Podle pařížského prototypu byly vyrobeny kopie. Československý prototyp kilogramu má tvar válce o průměru 39mm a výšce 39mm a je uložen v Bratislavě. Ovšem vyrobený bylv Paříži a je ze slitiny platiny a iridia. V praktickém životě se používají násobky hlavní jednotky ( mg, g, q, t....). Hmotnost se měří na váhách. První váhy znali již Babylońané.
Je fyzikální veličina, má značku t. V dávné minulosti lidé čas měřili na dny a noci, porovnáváním fází Měsíce dokázali čas dělit na měsíce a sledováním koloběhu ročních období i na roky. Jedním z nejstarších způsobů měření času jsou sluneční hodiny vynalezené v Egyptě asi před 5000 lety. Dále existovaly vodní hodiny - voda protéká soustavou nádob, přesýpací hodiny, olejové hodiny atd.Už Galileo Galilei zjistil, že každý úplný kyv kyvadla trvá stejnou dobu. Jiní chytří mužitoho využili, objevili hodinový stroj a kyvadlo a tím nastal mezi 15. až 17. stol. největší rozkvět hodinářství. Dnes se používají křemenné a atomové hodiny. Jeden rok je odvozen od času, za který Země oběhne kolem Slunce za 365,26 dne.Měsíc oběhne kolem Země za 27,3 dne. Světový čas (greenwichský čas) je čas na základním poledníku (prochází hvězdárnou u Londýna) a od něj se odvozuje čas v ostatníchčasových pásmech. V r. 1967 byla mezinárodní dohodou stanovena jako základní jednotka času sekunda.Při jejím stanovení se vyšloz fyzikálního děje probíhajícího v atomech. Sekunda je dobatrvání 9 192 631 770 poriod záření, které přísluší přechodu mezi dvěma hladinami základního stavu atomu cesia 133. Dříve se tato jednotka nazývala vteřina.
Elektrický proud je uspořádaný tok elektronů. André Marie Ampére ( 1775 - 1836 ), francouzský fyzika matematik, uskutečnil řadu pokusů s elektromagnetismem. Dokázal, že se dva vodorovnévodiče, jimiž prochází proud, buď přitahují ( stejnosměrný proud), nebo se odpuzují (opačný směr proudu) v důsledku působení magnetických polí vzniklých v okolí vodičů. Po tomto muži je pojmenována jednotka elektrického proudu - ampér - Ampér je stálý elektrický proud, který při průtoku dvěma nekonečně dlouhými rovnoběžnými vodiči, vzájemně vzdálenými l m, vyvolá sílu mezi těmito vodiči rovnu2 krát 10 na mínus sedmou N na lm délky. Stará definice: proud lA vyloučí za l sekundu z roztoku dusičnanu stříbrného 1,11804 mgstříbra.
Teplota tělesa je míra jeho tepla nebo chladu. Měřidlo je teploměr. Má-li se na teploměru vyznačit normalizovaná stupnice, musíme stanovit 2 pevné body. Švédský fyzik Celsiusstanovil tyto dva body jako bod varu vody 100 stupňů a druhý bod je teplota tajícího ledu= 0 stupňů. Vzdálenost mezi těmito body rozdělil na 100 dílků. Britský fyzik lord Kelvin of Largs (1824 - 1907) navrhl teplotní stupnici založenou natom, že nelze získat nižší teplotu než -273,15 stupňů C. Vědci dodnes používají Kelvinovuteplotní stupnici, kde je tato teplota nulou a 0 stupňů C je 273,15 kelvinů. Dílek Kelvinovy stupnice je stejně velký jako dílek stupnice Celsiovy.
Základní jednotka je kandela (cd), dříve nazývaná nová svíčka. Kandela je svítivost jedné šestsettisíciny metru čtverečního povrchu černého tělesa ve směru kolmém k tomuto po-vrchu a při teplotě tuhnutí platiny ( 1768 stupňů C) a při tlaku 1010325 Pa. Praktická realizace této jednotky je dost obtížná, provádí se v laboratoři na tzv. etalonovémzáření.
Látkové množství je fyzikální veličina, která se používá především v chemii. Hlavní jednotkou je l mol. Je to jednotka poměrně nová, byla definována v souvislosti se zavedením SI soustavy.Zjednodušeně můžeme říci, že l mol je množství vyjadřující počet nějakých jedinců(atomy, molekuly aj.) ve zkoumané látce. Pochopení pojmu látkové množství a molje velmi obtížné a vyžaduje značné znalosti chemie.Jednotky délky. Jednotky objemu. Váha decimálka.
Zdroj: