Výrazy s mocninami a
odmocninami
Mocniny
s přirozeným mocnitelem
Pro libovolné reálné číslo a a pro každé přirozené číslo n je definována v množině reálných čísel n tá mocnina:
an = a .a .a . …a
( n činitelů)
Číslu a říkáme mocněnec (či základ mocniny), n se nazývá mocnitel (či exponent), číslo an se nazývá mocnina.
Mocniny
s celočíselným mocnitelem
Pro každé reálné číslo a, kde
, a pro každé celé číslo n definujeme následující mocniny:
![]()
![]()
Pravidla pro počítání s mocninami
:
ar . as = ar+s ar : as
= ar-s ![]()
(ar)s = ar.s (a.b)r = ar . br
![]()
Odmocniny
Ke každému nezápornému číslu a a ke každému přirozenému číslu n existuje právě jedno nezáporné číslo b, pro něž platí:
bn = a.
Zapisujeme
, kde b je n tá odmocnina
z čísla a. Číslo a se nazývá odmocněnec
(základ mocniny), n se nazývá odmocnitel.
Pravidla pro počítání s odmocninami
:
![]()
![]()
![]()
Mocniny s reálným
mocnitelem
Pro
lze psát odmocniny ve tvaru mocniny s racionálním
exponentem:
![]()
Užitím mocnin s racionálními mocniteli lze zavést také mocniny s iracionálním mocnitelem a souhrnně mocniny s reálným mocnitelem.
Věty pro počítání s mocninami uvedené dříve lze použít pro mocniny s reálnými mocniteli za předpokladu,
že
.
Usměrnění zlomků,
částečné odmocnění
Usměrněním zlomků nazýváme odstranění odmocnin ze jmenovatele zlomku.
Odstranění odmocniny ze zlomku lze provést různými způsoby podle počtu odmocnin ve jmenovateli, jak je vidět z následujích příkladů:
Př.:
a)
b)
![]()
Částečné odmocnění spočívá v tom, že číslo pod odmocninou rozkládáme na součin čísel, z nichž jedno lze odmocnit.