Spektrum elektromagnetického záření

 druh záření

  

λ[m]

frekvence [Hz]
       

 rádiové

 dlouhé vlny (DV)

 104 - 103

 3.104 - 3.105
 

 střední vlny (SV)

 103 - 102

 3.105 – 3.106
 

 krátké vlny (KV)

 102 – 10

 3.106 – 3.107
 

 VKV (VHF)*

 10 – 1

 3.107 – 3.108
 

 mikrovlny (UHF)**

 1 – 10-1

 3.108 – 3.109
 

 mikrovlny (SHF)***

 10-1 – 10-3

 3.109 – 3.1011
 
   

λ[nm]

frekvence [Hz]

 optické

 infračervené

 106 – 760

 3,0.1011 – 3,9.1014
 

 světlo

 760 – 380

 3,9.1014 – 7,9.1014
 

 ultrafialové

 380 – 1

 7,9.1014 – 3.1017

 rentgenové

  

 5 – 10-3

 6.1016 – 3.1020

 záření gama

  

 10-2 – 10-5

 3.1019 – 3.1022
       

*   VHF – very high frequency

**  UHF – ultra high frequency

*** SHF – super high frequency

Rádiové záření

Nejčastějším zdrojem je elektromagnetický oscilátor, u mikrovln speciální mikrovlnné generátory (klystrony, magnetony)

Rádiové záření se používá k přenosu rozhlasového a televizního signálu, k radiokomunikaci pomocí vysílaček, k přenosu signálu mobilních telefonů.

Mikrovlny se používají pro směrové spoje, pro satelitní přenosy, radarové technice pro radiolokaci, v mikrovlnných troubách apod.

Optické záření

Optické záření vyzařují všechna tělesa s termodynamickou teplotou vyšší, než je absolutní nula, zvláště pak zahřátá tělesa. Spektrum záření je spojité, čárové nebo pásové.

Soubor:Infrared dog.jpgInfračervené záření (IR) se pro své

tepelné účinky nazývá též tepelným zářením – ozařované těleso se zahřívá. Je vyzařováno všemi tělesy o teplotě vyšší než je absolutní nula. Pro infračervené záření platí stejná optické zákony jako pro světlo. Infračervené dalekohledy slouží k „vidění“ ve tmě – rozlišují objekty podle teploty.

Světlo zaujímá jen úzkou oblast ve spektru elektromagnetického záření viditelnou lidským okem. Zdrojem světla jsou tělesa zahřátá na teplotu vyšší než přibližně 525°C, elektrické výboje v plynech, luminiscence (Jev, při němž záření o kratší vlnové délce, dopadající na vrstvu látky nazývané luminofor vyvolá vznik záření o delší vlnové délce. Např. zdrojem světla zářivky není přímo elektrický výboj v trubici zářivky. Výboj je zdrojem UV záření, které dopadá na vnitřní stěnu zářivky pokryté luminiscenční vrstvou. Tato vrstva při dopadu UV záření vydává viditelné světlo.)

Ultrafialové záření (UV - ultraviolet) je záření vyvolané tělesy zahřátými na velmi vysokou teplotu (Slunce, obloukový výboj) nebo speciální výbojky naplněné párami rtuti.

Je pohlcováno obyčejným sklem, proto se UV výbojky zhotovují ze skla křemenného. Sluneční UV záření je částečně pohlcováno v horních vrstvách atmosféry ozonovou vrstvou.

V malém množství je příčinou vzniku pigmentu a podpruje vznik vitamínu D. UV záření, především záření o krátkých vlnových délkách, rozkládá organické molekuly. Ničí mikroorganismy, a proto se používá pro sterilizaci velkých předmětů a prostor. Velké dávky způsobují vznik rakoviny a poškozují oči.

Rentgenové záření

Soubor:Roentgen wife hand.jpgVzniká při dopadu rychlých elektronů na kovovou elektrodu, přičemž se jejich energie mění na energii vyzařovaných elektromagnetických vln

Rentgenové záření proniká látkami a je v nich částečně absorbováno (pohlcováno), přičemž prvky s vyšším atomovým číslem pohlcují rentgenové záření lépe.

Záření gama (-záření)

Je součástí radioaktivního záření, které emitují atomová jádra při radioaktivních přeměnách, vzniká také při jadrných reakcích a anihilaci částic.